Den otevřených ohrad 2022

Přijďte si užít se svými dětmi krásný den s koňmi v Řevnicích na Dni otevřených ohrad.
Můžete se těšit na:
soutěže a hry pro děti
ukázku Snoezelen
výtvarnou dilnu pro děti
občerstvení
Během dne vystoupí:
 děti z koňských kroužků
 děti ze zoo kroužku
Během dne se můžete zapsat také do našeho LESNÍHO KLUBU JUPITER.
Vstup zdarma.
Těšíme se na vás v Hiporehabilitaci Jupiter z.s., Řevnice.

Proč učíme děti respektující přístup ke koním?

V posledních letech se v oblasti služeb rozšiřují nové formy přístupu zaměřené na respektující a důstojnou péči o jednotlivce (například ve školství – domácí vzdělávání, zdravotnictví – porodní domy, sociální sužby – domácí hospic…) . I my v Jupiteru jsme hledali cestu, jak přistupovat ke koním způsobem, který nám vyhovuje, dává smysl a souzní s naším srdcem.

Většina z nás získala zkušenosti v klasických sportovních jízdárnách, kde jsme se učili pracovat s udidly a bičíky. Forma tlaku a trestů nám nevyhovovala. Hledali jsme jiné možnosti a učaroval nás horsmanship. Při bližším nahlédnutí jsme zjistili, že i tam je na koně vyvíjen tlak a kůň s námi není rád.

Inspirováni Nenásilnou komunikací od Marshala Rosemberga jsme hledali dál v domácích vodách/pastvinách. Pak jsme se potkali s Oldou Novákem a jeho metodou Nekofliktní výcvik koní. To vše se nám propojilo v přístupu, který vystihuje pojmenování Respektující přístup. Ten rozvíjíme a předáváme.

Dále uvádíme jednotlivé přístupy k práci s koněm, tak jak vnímáme jejich místo v historii a současnosti. A jak vnímáme dopad těchto přístupů na rozvoj kompetencí u dětí.

Klasický přístup

I zakladatelka spolku Ida Kubrichtová a nejstarší kůň v Jupiteru Santa spolu nezačaly zrovna nejlepší nohou 🙁 rok 2010

Vztah s koněm

Metody klasického jezdectví souvisí s historickým využitím koně. Kůň, který byl používán k práci, v dopravě nebo v armádě musel být spolehlivě ovladatelný a bezpečný. Metody, jak koně řídit a ovládat, musely být pro jezdce i koně univerzální. Například poštovní jezdec, který cestoval několik dní napříč různými zeměni, během cesty koně měnil. Jezdec musel tedy zvládnout si na jakéhokoliv přivedeného a nastrojeného koně sednout a ovládat jej.

Kůň byl používán i k zábavě – soubojům, jízdě při honitbě, v cirkusu.

Koně žili uzavřeni v hospodářských budovách a na přilehlých pozemcích. Byli krmeni senem. Vyvést koně na pastvinu znamenalo riziko, že se kůň zašpiní, zraní, uteče nebo bude ukraden. Kůň představoval majetek a výkonný nástroj. Koně se dožívali okolo věku 15 let.

Přístup ke koni

V klasickém jezdectví se užívá výcvik a dril. Kůň je zkrocen a ovládán silou. Musí poslechnout. Pokud ne, následuje trest. Převládá tlak, někdy i bolest.

Podmínky pro život a péče

Koně jsou nejčastěji ustájeni v boxech, odděleni od možnosti být v tělesném kontaktu s ostatními. Venku, či v přírodě se pohybují pouze v doprovodu člověka, například při placených projížďkách či tréninku na jízdárně.

Používané pomůcky

K ovládnutí koně se používají pomůcky: udidla (železné nástroje, které má kůň v hubě, což mu způsobuje nepohodu někdy i bolest) či jezdecké bičíky, kterými člověk koně v případě neuposlechnutí švihne. K jízdě se používá sedlo. Mezi jezdcem a koněm je tak omezen přímý fyzický kontakt a je obtížně možné vnímat vzájemné signály těla.

Jak to souvisí s výchovou

Tradiční přístup ke koním je možné přirovnat k tradičnímu školství. Děti mají jasně vymezená pravidla a prostor. Za plnění úkolů jsou odměňovány, hodnoceny, trestány. Vyšší autorita zadává pokyny, děti je plní. Výuka probíhá jednotně a většinou v ní není prostor pro odlišné názory, potřeby či projevy dětí a přirozený sociální kontakt.

Co se tímto způsobem děti učí?

· prosadit se silou bez ohledu na názor koně

· využít koně jako sportovní náčiní – vyvedu z boxu, ustrojím, využiji pro sport, uklidím

· v případě neuposlechnutí trest, bolest

· je-li dítě v životě spíše upozaděno, může se stát, že si na koni vybíjí své neprojevené emoce

Horsmanship

Horsemanship nás nejprve ohromil a několik let jsme jej praktikovali. Dokud nás Olda Novák nenaučil vidět końské emoce.

Vztah s koněm

Můstkem k novému pojetí práce s koněm je „,přirozená komunikace“ neboli horsemanship. V této metodě se s koněm komunikuje tlakem. Sice mluvíme koňskou řečí a kůň nám lépe rozumí, ale nemá nás rád. Opět jsme ho zkrotili, pouze jiným způsobem.

Přístup ke koni

Stálým tlakem trenéra se kůň naučí, že v bezpečí je pouze v jeho přítomnosti. Koně člověka následují a jeví se jako poslušní. V jejich očích je však možné vidět strach. Přínosem je „práce s prostorem“. Člověk nepůsobí na koně, ale na prostor okolo něj. Přístup je často kombinovaný s prací s odměnou (pozitivní výchova), kdy je kůň za správně provedený úkol odměněn.

Podmínky pro život a péče

Koně žijí na pastvinách ve stádu v přirozených podmínkách. Tvoří si tak přirozené vztahy. Jde o způsob, který přišel po 2. světové válce z amerických rančů. Kůň už nepředstavoval tak velký majetek a snadno byl doplňován ze stád divokých mustangů.

Používané pomůcky

Používají se provazové ohlávky, bič a vodítko. Populární je kruhová ohrada, ve které se provádí „napojování“. Kůň je honěný v kruhu pomocí tlaku na prostor za ním bičem nebo vodítkem tak dlouho, až se unaví a chce přijít k trenérovi, který stojí uprostřed. Ten tlak uvolní a kůň k němu přijde. Tento způsob napodobuje chování koní, kdy vedoucí kobyla tlačí na neposlušná hříbata pohledem. Vytlačuje je na okraj stáda, což představuje pro mláďata nebezpečí. Pak jim dovolí přijít zpět.

Jak to souvisí s výchovou

V mnoha výchovných směrech se upouští od fyzických trestů, zákazů a příkazů. Ty jsou nahrazeny pozitivní motivací. Plnění úkolů se často podmiňuje odměnami či oblíbenými činnostmi. Příklad: „Když si uklidíš v pokojíku, můžeš si pustit pohádku.“ Tento pokyn může působit jako dohoda, ale lze ho vnímat i jako tlak a donucení.

Co se tímto způsobem děti učí?

· podmiňování provedení činnosti přidělením odměny

· vytvářet na druhého tlak a požadovat plnění podmínek

· v případě neuposlechnutí odepření odměny

· být dominantní ve vztahu

Respektující přístup

v respektujícím přístupu je kůň ježděn na provazové ohlávce (nebo jiném bezudidlovém typu uždění) na volné otěži. Snažíme se, aby byl kůň maximálně uvolněný a spokojený.

Vztah s koněm

Nabízíme koni naši přítomnost, klid a souznění. Navazujeme s ním přátelský vztah. Získáme-li jeho důvěru a jsme-li spravedliví a důvěryhodní, kůň nás rád následuje.

Přístup ke koni

S koňmi se domlouváme z pozice člena stáda a přítele. Pokud chceme, aby něco udělal, vyjádříme to jasně a bez tlaku. Pokud kůň pokyn nesplní, hledáme důvod u sebe (nejasný pokyn, obava…) nebo pokyn změníme, tlak používáme až jako poslední možnost.

Podmínky pro život a péče

Koně žijí celý rok ve stádě na velké pastvině. Udržují tak sociální vazby a relaxují. Ve stádě jsou koně různých povah a plemen. V letním období spásají trávu, v zimě dostávají seno a v případě potřeby příkrmy. Jsou naboso (bez podkov), protože většinu času tráví na měkkém povrchu. Kopyta jim pravidelně ošetřujeme. Koně jsou spokojení a dožívají se vysokého věku (až 30let). Nejstarší koňskou babičkou v Jupiteru je 28 letá Santa.

Pokud koně pracují, jsou to maximálně dvě hodiny denně, aby nedocházelo k jejich přetížení.

Používané pomůcky

Komunikace s koněm probíhá nejčastěji ze země „ve volnosti“. Venku používáme provazové ohlávky a dlouhá vodítka, případně mrkvovou hůlku ( nápodobu biče převzatou z horsemanshipu) . Při ježdění se často místo sedla používají pady bez třmenů, které umožňují kontakt jezdce a koně. Koně řídíme těžištěm našeho těla, myšlenkou, jemnými pohyby, nikoliv otěžemi.

Jak to souvisí s výchovou

V devadesátých letech se v naší zemi objevily první školy, ve kterých děti přestaly být hodnoceny známkami, trestány a pozitivně motivovány. Třicet let praxe a úspěšnost absolventů těchto škol potvrdily, že aby děti spolupracovaly a měly o učení zájem, známky nepotřebují. Nejdůležitější je vztah postavený na důvěře, kde je ze strany dospělého ochota podpořit jedinečnost dítěte a umožnit mu zažít úspěch.

Respektující přístup ke koním zajišťuje důstojné zacházení oběma stranám – dítěti i koni. Jelikož nepracujeme s žádnými donucovacími prostředky, poslouchají naši koně pouze toho, kdo daný cvik udělá správně a sebejistě.

Co se tímto způsobem práce děti učí?

· umět pozorovat a co nejpřesněji popsat, co vidím, že se děje

· vnímat, vyjadřovat a zpracovávat emoce

· odezírat emoce z řeči těla

· umět si vyjasnit, co a jak chci a jak toho docílím

· poznávat a upevnit si vnitřní postoje – pokud na pokyn kůň reaguje jinak, než jsme si představovali

· tvořivě hledat jinou možnost, jak koně ke spolupráci získat, pokud pokyn nenásleduje

· respektovat potřeby koní

· poznávat děti se specifickými potřebami, pokud jsou do skupiny zařazeni v rámci inkluze

· provést činnost z přirozené vnitřní autority

· získat sebevědomí a rozvíjet smysl pro spravedlnost

· zvědomit si procesy

Za tým Hiporehabilitace Jupiter Xenia Svobodová, Mia Málková, Ida Kubrichtová

Účinky hiporehabilitace

Podle P. Č. Rynešové se účinky hiporehabilitace dělí na biomechanické, fyziologické, psychické a bioenergetické.

„BIOMECHANICKÉ ÚČINKY
Trojrozměrný pohyb koňského hřbetu je pro člověka pohybově velmi podobný. Na jezdce sedícího na koňském hřbetě se při chůzi koně přenáší pohybový vzorec, který je podobný fyziologickému stereotypu lidské chůze, a to 90 – 100 rytmických impulsů za minutu. Tyto impulsy, které vznikají při změnách rychlosti a směru, mají navíc v kombinaci s odstředivými silami a zrychlením pozitivní terapeutický účinek. Rytmické přenášení pohybu hřbetu koně jdoucího krokem působí kladně na uvolňování pohybových reakcí jezdce (Vyhnálek, Kůrková, 1995 in Rynešová, 2012).

FYZIOLOGICKÉ ÚČINKY
Při jízdě na koni jsou vedle pohybového aparátu (pánev, páteř, svalstvo) přímo ovlivňovány i vnitřní orgány: kardiovaskulární systém, respirační systém, zažívací trakt a další. (Vyhnálek, Kůrková, 1995 in Rynešová, 2012).

Působení pohybu při jízdě na koni pomáhá také uvolňovat endorfiny a podporuje látkovou výměnu.

PSYCHICKÉ ÚČINKY
Vliv kladných emocí na člověka je jedním ze stěžejních psychologických účinků, které hiporehabilitace zprostředkovává. Člověk, který vstupuje do kontaktu se zvířetem, většinou prožívá pozitivní emoce.

BIOENERGETICKÉ ÚČINKY
Bioenergetické účinky hiporehabilitace jsou zčásti diskutabilní. Nejsou zcela vědecky ověřeny, nicméně za uplynulých 25 let se zjistilo, že každý živý organismus produkuje určitou energii, takže i kůň vyzařuje některé elektromagnetické vlny. Na člověka, který je s koněm v úzkém kontaktu (buď na něm sedí, nebo se ho jen dotýká),  může tato „energie“ působit pozitivně. “ (Rynešová, 2012)

Při práci s dětmi tedy vycházíme také z předpokladu, že kůň působí jako silný motivační prvek. Nejen díky biomechanickým, fyziologickým, psychickým a bioenergetickým účinkům, ale také díky své přirozené podstatě.

„Zmínky dokládající, jak moc jsou lidé fascinovaní koňmi, jsou staré dobrých patnáct tisíc let: Předchůdci čeledi koňovitých cválají už na paleolitických jeskynních malbách ve francouzském Lascaux a pak se přesouvají v čase, aby se toulali rozlehlými pláněmi evroasijských stepí, kde byli před osmi tisíci lety poprvé ježdění…

…Nyní, na počátku jednadvacátého století, koně získávají novou identitu, přestávají být pouze tahouny, soumary a prostředky pro ukojení ega, ale stávají se našimi partnery. Proti vší logice se poté, co je v oblasti dopravy nahradila auta a nákladní vozy, koně stali ještě populárnějšími…

Proč takové elegantní, vpravdě královské bytosti nosí lidstvo po světě a trpí naše někdy zlé, jindy komické zacházení a ďábelské skutky? Je to proto, že jim chybí potřebné mentální schopnosti? Nebo jsou to citlivé, vysoce rozvinuté bytosti, které nás chrání, vychovávají, trpělivě vedou a čekají, až se probudíme do moudrosti, kterou tiše hlídají, zatímco my si odžíváme své adolescentní fantazie o moci a dobývání, často na jejich úkor?

Popularita knížky, kterou nyní držíte v rukou, je důkazem, že mnoho lidí poznává transformační sílu vztahu mezi koněm a člověkem, uznává, že jejich láska ke koním je něco více než nostalgie, sentimentalita nebo uspokojení z rekreačního sportovního vyžití. Mezi námi a těmito úžasnými tvory totiž vskutku něco je. Něco, co není snadné pojmenovat slovy.“ (Kohanov, 2014)

Kůň tedy není pouze nositelem onoho trojdimenzionálního pohybového impulsu. To by ho uměly v dnešní době nahradit jednoduché, levné, počítačem řízené mechanické trenažéry. Všichni, kdo pracují v oblasti hipoterapie, vědí, že kůň je vedle tohoto mechanického účinku také nositelem dalších terapeutických faktorů, a jedním z nich je vedle psychologického, bioenergoinformačního vlivu na pacienta nebo klienta také jeho význam jako symbolu.“ (Hornáček, Hollý, 2005)

Pro (nejen) dětské klienty je bezesporu také motivující pocit, že tak obrovská bytost uposlechla jejich povelu

Prožitky spojené s koňmi – pocity euforie a pohody – zvyšují sebevědomí, pozitivní sebehodnocení a pocity sebejistoty. Klienti mají pocit, že dokážou něco, co jen tak někdo neumí. (Rynešová, 2012)

„K působení atmosféry a motivace přibývá i další psychologický moment spočívající v probuzení pohybové zkušenosti z raného dětství (kolébání atd.), což opět svědčí pro nenahraditelnost hiporehabilitace. (Rynešová, 2012)

Hiporehabilitace jako nástroj k rozvoji dovedností, potřebných k vývoji řeči

U dětí, které k nám pravidelně dochází na hiporehabilitaci, bývá už po několika týdnech vidět velký posun. Dochází k výraznému zlepšení dovedností, vedoucích ke správnému vývoji řeči, ale i řeči samotné. Ptáte se, jak je to možné? Čtěte dál!

MULTISEZNORICKÁ STIMULACE

  • přírodní prostředí lesa v kombinaci s jízdou na koni přirozeně stimuluje všechny smysly
  • podporuje proces učení
  • lze využít k rozvoji sluchové pozornosti, vnímání zvuků, představivosti, slovní zásoby

MOTIVACE

  • kůň ve své podstatě působí jako silný motivační prvek
  • dítě se nachází na stejné, nebo i vyšší úrovni než dospělý, což přispívá ke zvýšení sebevědomí a motivace ke spolupráci dítěte

POTŘEBA MLUVIT, NAPODOBOVÁNÍ

  • děti motivuje pocit, že tak obrovská bytost uposlechla jejich povelu
  • kůň motivuje děti k rozvoji dovednosti napodobování, což lze využít při cvičení artikulace

HRUBÁ MOTORIKA

  • motorika a řeč se vzájemně ovlivňují
  • při opožděném motorickém vývoji bývá často opožděn i vývoj řeči
  • na jezdce se při chůzi koně přenáší pohybový vzorec, který je podobný fyziologickému stereotypu lidské chůze
  • hrubá motorika je zde silně stimulována

JEMNÁ MOTORIKA

  • souvisí s grafomotorikou, logomotorikou, oromotorikou, mimikou a vizuomotorikou
  • při hiporehabilitaci se zabýváme i cvičením jemné motoriky

DÝCHÁNÍ

  • dovednost správného dýchání je nedílnou součástí vývoje řeči
  • rytmus koňského kroku přirozeně vybízí jezdce ke stejně rytmickému dýchání
  • zapojením mezilopatkových a zádových svalů dochází ke vzpřímení polohy těla, a tím nastává prohloubené dýchání

SMYSL PRO RYTMUS

  • rytmizace řeči je jednou z pomocných metod při logopedickém ošetřování různých poruch řeči
  • využíváme pohybu koně, který je vždy rytmický

VÍCE ZDE: http://hipojupiter.cz/hipoterapie/

Projektové dny

Přijímáme přihlášky na další cyklus projektových dnů!

V říjnu se zaměříme na polytechnické vzdělávání a čtenářskou gramotnost. Budeme si povídat o využití koní dřív a o tom, jak nyní komunikujeme na delší vzdálenost. Zkusíme i rukodělnou tvorbu depeše a procvičíme stylistiku.

V listopadu nás opět čeká rozvoj čtenářské gramotnosti a polytechnická výuka, tentokrát však na téma svatý Martin. Budeme také zkoumat, co všechno a jak můžeme měřit při měření počasí.

V prosinci budeme péct z plodů farmy a vyrobíme vánoční cukroví. Rozvíjet budeme naše matematické dovednosti, zaměříme se na poměry, jednotky objemu a hmotnosti – ukážeme si, jak jednotky převádět.

Těšíme se! 🙂